Hora Sinai – chráněné archeologické naleziště. Kartografové tradičně umisťovali horu Sinaj na poloostrov, kterému říkáme Sinajský. Každým rokem se k té hoře scházejí poutníci. Avšak nález místa přechodu Rudého moře v Akabském zálivu učinil zjevným to, že hora Sinaj musí být v Saudské Arábii. Vždyť i samotná Bible o tomto faktu svědčí: „hora Sinai leží v Arábii“ – Galatským 4:25. Hora, o které dnes věříme, že je pravou horou Sinaj, je na současných mapách známá jako Jebel el Lawz. Tato hora obepíná plochu dostatečně velikou na umístění milionů lidí a jejich dobytka a stád. Vrcholek hory je zčernalý. 2.Moj. 19:18 zaznamenává: „Celá hora Sinai byla zahalena kouřem, protože Hospodin na ni sestoupil v ohni. Kouř z ní stoupal jako z hutě“. Naleziště ukazuje všechny známky tábora milionů lidí. Jsou tam stopy starodávných stanů, svědectví ohromného zásobování vodou a dokonce i oltář, na kterém byla vztyčena socha býčka.
Hora Sinai – chráněné archeologické naleziště.
Po tom, co Ron Wyatt přivedl toto místo k pozornosti v roce 1984, saudské úřady obehnaly oblast u paty hory drátěným plotem a prohlásily tuto zónu za archeologické naleziště, z dosahu neoprávněných osob. Sám jsem se pokusil do Saudské Arábie vycestovat, ale saudské úřady nepovolují turistická víza. I když se tam dostanete na pracovní či náboženské vízum, musíte se držet přísných regulí, tras cest a pokynů náboženské policie.
Po dalším putování dorazil izraelský lid do Elimu. Elim bylo místo se sedmdesáti palmami a s dvanácti vodními prameny (2.Moj. 15:27). Dnes se zde, v oáze rozkládající se v oblasti, kterou izraelský lid putoval, nachází několik set palem a dvanáct studní. Dvanáct studní se v této oáze stále používá. Palmy, které v této oáze rostou jsou v této oblasti velmi vzácné. Když opustili Elim, byli na cestě už třicet dnů, jelikož vyšli patnáctého dne prvního měsíce, a z Elimu odešli patnáctého dne druhého měsíce.
Mapa pochodu Židů z Egypta přes Rudé moře na horu Sinaj v Arábii.
Oltář – chráněn úřady, které ho oplotily ostnatým drátem.
Oltář zlatého telete (2.Moj. 32:1-8)
Na úpatí hory Jebel el Lawz je velký oltář, na kterém jsou vyryty kresby egyptských posvátných býků či telat. Když Ron Wyatt tento oltář ukázal archeologovi z Rejhardské university, on okamžitě rozpoznal jeho důležitost. V Saudské Arábii není žádné jiné naleziště jako toto. Příběh o zlatém býčku ve 32. kapitole Exodu je dobře znám a nyní byl skutečný oltář konečně nalezen. Nicméně, dokud saudské úřady nepovolí přístup na to naleziště cizincům, jeho prohlídka je krajně obtížná. Navzdory tomu si je ale někteří s úspěchem prohlédli.
Vyryté obrazce býčků, které po sobě zanechali utáboření židé pod horou Sinaj na skalách a oltáři. Jelikož byli židé promícháni s egyptskými obyvateli, kteří se k nim v malém počtu připojili, byli vyobrazováni býčci vyryti podle egyptských zvyklostí z Egypta – viz snímek vpravo nahoře.
Hora Sinai – hora, na které Hospodin dal desatero přikázání z kouře a ohně, je zčernalá a sežehnutá.
Zde pod horou Sinaj (Oréb) se ukrýval Eliáš – 1.Královská 19:8-9.
Detailní záběr do jeskyně
Po otesu kamene kladivem, se obnaží holá neporušená skála, což nasvědčuje jasnému ohoření, či spálení svrchní části skály.
Skála v Horebu – záběr zblízka odhaluje významnou erozi vodním proudem.
Z této skály vytryskla po udeření Mojžíšem voda – 2.Moj. 17:4-7.
Z této skály vytryskla po udeření Mojžíšem voda – 2.Moj. 17:4-7.
Z této skály vytryskla po udeření Mojžíšem voda – 2.Moj. 17:4-7.
Z této skály vytryskla po udeření Mojžíšem voda – 2.Moj. 17:4-7.
Na Hospodinův příkaz Mojžíš udeřil do toho, co Bible označuje jako "skála" v Horebu. Vytryskla z ní čerstvá voda, která zásobovala Židy a jejich stáda po dva roky, co tam tábořili. Lidmi vyhloubená koryta se táhnou ze skály dolů na rovinu, kde Hebrejci tábořili.
Co se dělo v Egyptě?
Hora Sinaj lokalizovaná v Arábii
Došel izraelský lid k hoře Sinaj?